Chudák osel prostě nedokázal přijít na to, která z těch dvou kupek je lepší. Podobnému problému někdy čelí šachisté, kteří se až příliš snaží o vytvoření co nejlepších tréninkových podmínek. Ve výsledku dosáhnou pravého opaku, protože je jejich touha nutí provádět neustále změny: střídají trenéry, neboť žádný se jim nezdá být dost dobrý (za tímto chováním často stojí iniciativa rodičů), obměňují obsah tréninku, protože se jim zdá, že ten současné nevede dostatečně rychle k očekávanému pokroku, nebo si ustavičně pořizují šachovou literaturu, aby udrželi krok s trhem, a protože chtějí mít k dispozici jen to nejlepší a nejaktuálnější. Paradoxní je, že čas a energie, kterou vynaloží na organizaci svého tréninku, by se dala daleko lépe využít pro samotné trénování. Honbou za optimálním tréninkem docílí jen toho, že jejich trénování je nahodilé. Vinou neustálých změn pak v podstatě netrénují, protože kvůli neustálému plánování na to nemají čas. Neopodstatněné zásahy do tréninku jsou vždycky špatné. Pro trénink je třeba si zvolit jednu linii a důsledně se jí držet. Trénink má mít strukturu a řád. Tréninkový program vychází ze zjištěných potřeb hráče. Případné změny musí odrážet aktuální stav. Buď trénink splnil svůj účel a dále není potřeba v něm pokračovat, anebo se naplánovaný trénink ukázal jako nedostatečný a je nutné ho upravit. Nahodilé zasahování do tréninkového plánu, bez zjevné souvislosti s aktuálními potřebami hráče, sabotuje celý proces už v zárodku.

Je pochopitelné, že člověk si chce zajistit ty nejlepší podmínky. Nic se však nemá přehánět. Zvláště, když si hráč šachy nevydělává na živobytí, ale hraje jen pro zábavu. Kvalitní literatura, trenéři, sparing partneři a konkrétní metody tréninku tvoří jen podpůrné pilíře trénování. Tím hlavním motorem pokroku je člověk sám. Sebelepší zázemí nám nebude nic platné, když ho nevyužijeme. Než ztrácet čas hledáním toho nejlepšího, daleko lepší je se prostě spokojit jen s dostatečně dobrým. Takové jednání je často motivováno snahou o pojištění si výsledku tím, že najdeme zaručený recept na úspěch. Ten ale pochopitelně neexistuje. Hledání snadných a zaručených řešení je natolik lákavé, že je lehké dát se svést na scestí. Snadná řešení však zřídkakdy bývají ta správná. Což platí především pro pořizování šachových knih.

Kvalitní literatura je samozřejmě důležitá. Když se to však přežene, skončí to tak, že šachista bude mít doma hromadu skvělých, ale nepřečtených učebnic. I když se vybavíte sebelepší literaturou, pokud s ní nebudete pracovat, bude vám k ničemu. Zde totiž nejsme limitováni podmínkou, která je jinak pro intrapsychický konflikt zásadní, že volba jednoho vyloučí druhé. Přesto rysy vnitřního konfliktu zůstávají zachovány. Jakmile si pořídíme jednu učebnici, už se na pultech prodejců objeví další, která se tváří, že je ještě lepší. A proto neleníme a hned si ji koupíme. Pokud se necháme unést, skončíme tak, že naše knihovna bude doplňována takovou rychlostí, že stěží budeme mít čas něco si z ní přečíst.

V dnešní době vám každé slušné internetové šachové knihkupectví na dotaz „šachová strategie“ nabídne klidně i desítky titulů. Dejme tomu, že sedm z nich vás zaujme, takže výběr zúžíte na těchto sedm knih. Stále se však musíte rozhodnout, kterou z nich si nakonec pořídíte. Jednu, dvě nebo všechny? Podobný výběr může být skutečně bolestivý. Buď si opravdu vyberete jen jednu či dvě, nebo se rozhodnete koupit si všechny. V tom prvním případě můžete bojovat s rozporuplnými pocity, že jste si přece jen nevybrali to nejlepší. Anebo si s tím nebudete lámat hlavu a koupíte si všechny. Což není nic jiného než to, že celý konflikt přenesete dál. Konflikt, kterou z knih si mám koupit, jste jen zaměnili za konflikt, kterou z nich si mám přečíst jako první. První, druhou, třetí atd. Koupit si jen jednu učebnice je rozhodně praktičtější, protože se do ní můžete hned začíst. Mít příliš mnoho možností není vždy dobré. Někdy je pro klid duše opravdu výhodné nemít možnosti žádné. Navíc takové množství knih o šachové strategii, ačkoli se tento počet jeví jako zanedbatelný, většina šachistů za život ani nepřečte, natož řádně prostuduje. Kupovat si najednou více knih na stejné téma vede pouze k zaplňování poliček v domácí knihovně.

Práce s šachovou literaturou není jednoduchá. Chce to čas, trpělivost a soustředění. Slovy Jana Amose Komenského „nestačí knihy číst, knihy se musí studovat“. Přečíst jednu šachovou knihu může člověku klidně zabrat i celý rok. To člověk pak může snadno podlehnout pokušení přeskakovat od jedné učebnice k druhé. Díky rozvoji počítačových programů se nyní šachové knihy píší snadněji než dříve. I z toho důvodu jsme ročně zavaleni desítkami titulů, které nám slibují zaručené výsledky. Hromaděním literatury ale svůj vývoj rozhodně neurychlíte. Nepotřebujete úplně nejlepší učebnici šachu, abyste mohli trénovat. Stačí jakákoliv dobrá učebnice. Na trhu jsou desítky skvělých učebnic. Některé vznikly nedávno, jiné řadíme do léty prověřené klasiky. Samozřejmě se najdou i špatné učebnice, kterým bychom se měli vyhnout. V celé té záplavě titulu opravdu není snadné vybrat si jednu či dvě. Pokud budete čekat, až se objeví ta nejvhodnější právě pro vás, promarníte tím jen spoustu času. Pamatujte, že život je někdy to, co nám uniká mezi prsty, když plánujeme svou budoucnost. Často nám nezbývá nic jiného než volit citem či intuicí. Uvědomte si, že neexistuje nic takového jako je všeobecný vkus. I ty nejslavnější učebnice nemohou oslovit všechny. Zvolte si učebnici, která vás vnitřně osloví, která rezonuje s vaším vnitřním vkusem. Někdy to může nějakou dobu trvat, jakmile však jednou budete mít pocit, že je to ono, vykašlete se na další hledání a začněte trénovat.

Jak už bylo řečeno, člověk má někdy tendenci zpochybňovat svá rozhodnutí. A protože výběr učebnice, trenérů nebo tréninkového plánu můžeme snadno anulovat, o to snadněji podléháme pokušení provádět změny. Pochopitelně, pokud vám nějaká kniha přijde složitá, s trenérem si z nějakého důvodu nerozumíte nebo vám trénink nesedne, je případná změna žádoucí. To ale neznamená, že je v pořádku, když budete do tréninku neustále zasahovat, něco měnit a přepracovávat. Každá změna, kterou provedeme, musí mít své opodstatnění. Bez řádného důvodu jsou jakékoliv změny špatné. Může se například stát, že učebnice nesplní naše původní očekávání. To není nic neobvyklého. Lidská očekávání zřídkakdy přežijí setkání s realitou bez nějakých těch šrámů. Nadměrné a nerealistické očekávání je mnohem častější příčinou selhání, než by se mohlo zdát. Knihu, která převyšuje vaši současnou úroveň, jednoduše odložte a najděte si jinou, vhodnější. Příliš se ale nespoléhejte na to, že se vám podaří najít takovou, která vám bude stoprocentně vyhovovat. Chtít, aby trénink probíhal přesně podle vašich představ, je jen zbožné přání. Přílišný optimismus a očekávání hladkého průběhu tréninku je nejčastější příčinou pozdější rezignace. I při nejlepších podmínkách budete muset zápolit s překážkami. Na to byste se měli předem připravit. Nikdo, kdo není připraven čelit překážkám, nemůže počítat s tím, že u tréninku vydrží.

Aby si šachista osvojil šachovou strategii, nepotřebuje mít knihovnu nabitou k prasknutí. Přeplněná knihovna je stěžejní pro trenéry. Jenomže trenér s literaturou pracuje jinak než hráči. Trenér potřebuje mít přístup k velkému množství příkladů a partií z různých oblastí, aby mohl sestavovat tréninkové lekce dle potřeb svěřenců. Pro běžné účely si šachista vystačí z 2 až 3 šachovými knihami pro různé oblasti. Navíc se mi zdá, že příčinou nadměrného hromadění knih je to, že šachisté plně nedoceňují potenciál každé učebnice. Je běžné, že šachisté se k prostudované knize už nevracejí. To je ovšem škoda, protože šachové knihy nejsou detektivky. Mohou se, a rozhodně by se měly, číst opakovaně. Pro práci s literaturou je stěžejní být aktivní. Pasivní přečtení vám mnoho nepomůže. Při čtení si musíte neustále klást otázky a hledat odpovědi, ale také se k přečtenému čas od času vrátit a ověřovat si nabyté vědomosti. Byli byste překvapeni, jak odlišně vám bude připadat stejná kniha, když ji budete studovat v různém období svého šachového vývoje. Kniha je sice tatáž, ale vy už rozhodně nejste stejní. Budete žasnout kolik nových poznatků se vám podaří objevit při druhém či třetím čtení.