Mladí lidé většinou nemusí řešit problémy s energií, mají ji hodně. Malé děti doslova neví co s ní, ale pokud jsou zdravé. Ale co my dospělí lidé? Jak s energií a proč se nám nedostává?

Tento článek jsem „psal“ rekordně dlouho. Opět jsem si dal na čas s publikací, ale byla doba a svým způsobem stále je, která mi vůbec nepřála v psaní, ani ve vymýšlení článku.

Byla doba a ta svým způsobem stále je, kdy jsem řešil jak zvětšit svoji energii. První krok tehdy byl, že jsem si pokusil zanalyzovat kde energii ztrácím (myšleno zbytečně).

Další krok byl ten, že jsem si koupil knihy o tomto tématu. Nebo také o zdraví, protože to úzce souvisí. Zdravý člověk má energii, nezdravý naopak. A nebo je to tak, že nejdříve ztratíte energii a pak onemocníte?

Jak a proč se energie ztrácí?

Zamýšleli jste se někdy nad tímto? Proč třeba nemáte takovou energii jako před rokem, jste unavenější atd. ? Jelikož je to velmi důležité téma pro šachy, tak se na to podíváme podrobněji.

Energii přijímáme hlavně z jídla, vzduchu (správné dýchaní je důležité), spánku a pak ještě z …pohybu! Mohl bych doplnit ještě z dobrého odpočinku (relaxace/meditace) a pak dělání činnosti, která vás baví. Možná je ještě více věcí co vás napadne. Mě třeba hodně nabíjí procházky přírodou, ale není to vždy a záleží na tom jak si to užiji a v jakém nastavení tam jdu. Pokud budu řešit celou dobu nějaké problémy, tak mi to vůbec nepomůže.

A co energii bere? Myslím si, že v dnešní době je skutečně největší zabiják stres. Dal bych ho jasně na první místo. A se stresem je spojena závislost na nejrůznějších moderních zařízení (počítače, mobily) a internetu. Kombinace, kdy jste pod tlakem ve stresu a dlouze bezcílně bloumáte po internetu s vytřeštěnými očima je smrtící koktejl pro vaši energii a tím pádem i zdraví. Stává se vám, že cítíte, že si máte odpočinout, či si jen tak zarelaxovat nebo prostě vypnout a vy místo toho jste na internetu a skáčete z jedné stránky na druhou a jste v takovém divném „vytřeštěném“ stavu? Pokud ano, hazardujete se svým zdravím.

Všiml jsem si a nejenom na sobě co bere hodně energie je očekávání. Pokud něco očekáváte a ono se to nestane, pak je dost pravděpodobné, že vás to negativně ovlivní. Představme si dvě situace. Jedna je ta, že si naplánujete trénink (těšíte se a „musíte“ ho splnit dle plánu) na 16,00. Jenomže stane se nějaká nemilá věc, třeba žena něco po vás bude chtít, nebo dítě atd. a vy nemůžete odtrénovat. To vás samozřejmě nazlobí a je dost pravděpodobné, že budete mít dlouho blbou náladu a negaci. A druhý příklad: vy dopředu víte, že se toto může stát, počítáte s tím, očekáváte to a když se to stane, pak se to stane. Moc to neřešíte, možná si vzdychnete „je to tu“, ale nijak více to neovlivníte, hlavně to neovlivní vás (je zlatá pravda, že stres vzniká jenom jako reakci na nějakou situaci – znám lidi co vystresuje cokoliv a zase naopak. Zažil jsem velkou zácpu s řidičem, který byl zcela klidný a s chutí poslouchal rádio.)

Toto jsem se musel naučit a stále se učím. Trénuji totiž šachy (nejvíce) brzo ráno, ale někdy se stala neočekávaná situace, kdy malá se brzy ráno vzbudila. A já jsem pak musel být s malou, hlídal jsem ji, aby si žena mohla odpočinout. Když jsem tuto situaci neočekával, nebo prostě jsem se ní nesmířil, dost mě to negativně ovlivnilo, ale když jsem si dopředu řekl, že to může nastat a když to nastane, tak to prostě nastane a já si budu s malou hrát, hned to bylo lepší a energii mi to nebralo.

Obecně bere energii špatné nastavení, negativní emoce jako zloba, hněv a vztek. Myslím si, že krátkodobý hněv vás může i dobře nastartovat, ale musí to být krátké. Pokud v sobě dlouhodobě držíte hněv, pak vás ovládne a vycucne. Dokonce jsem s tímto experimentoval a jedno dokonce to mělo takový efekt, že jsem byl úplně KO.

Jednou jsem se zcela zbytečně na jednoho člověka nahněval. A dost, nadával jsem, i v autě a pak ve vlaku. A to trvalo dlouho, dlouho jsem byl napnutý (zaťaté svaly berou sílu a energii) a nahněvaný, myšlenky se mi stále stáčely jedním směrem, k hněvu a zlobě. Pamatuji si, že pak k večeru na hotelu (pokoji) na mě padla dost velká krize. Byl jsem úplně KO, musel jsem si lehnout a hluboce zarelaxovat. Hned jsem si ale uvědomil, že příčina byla jasná, úplně jsem sám sebe vycucl. I proto lidi, kteří jsou klidní a berou případné nepříjemné situace s klidem a nadhledem (ale nemyslím zase totální flegmoše, kteří by se nechali srazit tramvají, aniž by udělali jeden rychlejší krok), mají obecně více energie a vnitřní síly.

Další věc, kterou jsem zmínil v závorce, ale je důležitá, je ztuhlost svalů. Mnoho lidem bere energii právě zaťaté svaly, hlavně krku a šíje, i tváře. Nejlépe je se naučit hluboce relaxovat (autogenní trénink), nebo správně provádět vhodné cvičení, jako jóga atd.

Pamatuji na dobu cca před 10 lety, kdy jsem hrával rakouskou ligu. Vždycky až na jeden případ jsem po návratu z ligy měl migrénu a někdy dost silnou. Příčina byla ta, že jsem si zcela vsugeroval, že se musím co nejdříve dostat domů (nebyl ale žádný důvod…byla to jen iluze mnou vytvořená). Takže jsem hnal, abych stihl první spoj a hodně jsem se stresoval, zda to stihnu, či nikoliv. Moje autosugesce byla natolik silná, že jsem se úplně energicky vyšťavil – vždy to bylo velmi stresující – zda to stihnu…vlaky měly zpoždění, na přestup bylo pár minut, někdy ani to ne…počká vlak? Šílený běh na vlak, který tam ani už nemusel být, pak zase silné obavy zda stihnu vlak v Olomouci atd atd. Výsledný efekt byl ten, že doma jsem pak měl den až dva velmi silnou migrénu. Když jsem šel na záchod musel jsem si držet hlavu. Až jednou mi to skutečně ujelo v Brně a musel jsem přespat. Tak jsem dojel na určený hotel (no taxikář mě dovezl do hotelu Merkur, pokud si dobře pamatuji), zaplatil jsem tisíc korun, koupil jsem si dvě plzně, koukl na film a vyspal jsem se. Druhý den jsem v klidu dojel domů a hle, žádná migréna nebyla. Od té doby (ale hned jsem to nezjistil) už nikam tak nespěchám. Ujede, tak ujede a pokud to nesmí ujet, pojedu raději o dvě hodiny dříve a dám si někde kafe a podívám se na šachy. Prostě pohoda. Záleží jen na vás, jak si cestování uděláte.

Velký problém je ten, že když si berete energii a hodně, pak jste zranitelnější a to doslova. Daleko snadněji vás zkosí nějaká nemoc, která by normálně neměla šanci. Už bylo mnoho výzkumů na to, jak negativně stres a špatné nastavení (tím pádem velký úbytek energie) oslabuje váš imunitní systém. Je to skutečně tak. Jednou mi Pišta Gross říkal, že „nikdo neonemocní“ pokud je psychicky OK. Myslel tím hlavně takové ty klasické nemoci jako rýma, angína, chřipka atd. A mohu jen souhlasit, vždy nějakému takovému onemocnění předcházel delší stres.

A v šachu, jak víme, moc potřebujeme energii. Je to podle mě základ společně s koncentrací. Pokud nemáte energii, nemůžete mít koncentraci. A bez koncentrace se nedají hrát šachy, respektive budete hrát hluboko pod své možnosti.