Pojďme se tedy podívat na jednotlivé body příčin časových tísní. Musím ale čtenáře upozornit, že to často může být kombinace různých bodů a dále, že na 90% je vždy nějaká nešachová příčina.

Například nyní jsem ve Slovenské extralize udělal 0/2 a hlavně v druhé partii jsem si vlezl do velké časové tísně. Hlavní příčina byla ta, jak jsem bohužel několikrát už avizoval, že nyní moje vlastní šachová práce je nulová (dlouhodobě!). A to se projevilo v obou partií…hrál jsem opravdu velmi slabě, tupě a měl jsem problémy s koncentrací a vůbec obecně s hrou, slabým taktickým postřehem. Nešachové příčina – moře starostí, abnormální únava a absolutní netrénování – způsobily hrubou chybu v první partii a v druhé partii pak slabou hru a v rozhodující moment málo času (manévr Sh3! s braním na f5 byl OK, jenom jsem pak měl rychleji zahrát Ja3 s Jc4 a bílý má kupodivu docela OK pozici, ale už jsem neměl čas posoudit správné pořadí tahů). Navíc jsem opět udělal typickou chybu tahem Vc2 – hned po tahu jsem viděl …c5! Nicméně to je opět ztráta koncentrace.

(P.S.: Velký dojem na mě udělal Jerguš Pecháč, který porazil GM Petera Michalíka. Hlavně jsem skutečně zíral, že dokázal v časové tísni najít velmi silné Dd6+! A stejně tak jak dokázal zremizovat prohranou koncovku s IM Kriebelem, byl to pro mě velký zážitek sledovat hru tohoto velmi talentovaného mladého mistra, hlavně pak s jakou jistotu našel remízový plán ve druhé partii. Stejně tak, jak se dokázal mimořádně koncentrovat. Je mu teprve 15 let! Já jsem v patnácti neměl takovou sílu, to ani náhodou. Na druhou stranu musí (pokud chce hrát co nejlépe) Jerguš na sobě hodně moc pracovat).

(P.S..: Mrzí mě, že díky mě družstvo remizovalo jenom 4:4, ale to jsou šachy jak jsem psal o šachu… šachy někdy jsou hořké, ještě více než Radegast.  Ale o tom to je a moji spoluhráči zaslouží obrovské uznání, že dokázali remízu uhrát v obou zápasech.)

Musíme si uvědomit, že není vůbec, ale vůbec jednoduché zachovat po celou partii koncentraci…to chce mnoho cvičení a dělání/trénování šachů jak po šachové tak i nešachové stránce. A také mít starosti pod kontrolou, čistou hlavu a být v přijatelné kondici.

Jak jsem už psal v minulosti. Prohry jsou cenné lekce. Takže i pro mě je to jasná lekce – měl bych už konečně začít opět pracovat…Protože jinak pojedu po skluzavce dolů a dolů…navíc je nutno si na šachy udělat klid, nemít starosti a mít čistou hlavu. I proto musím zdůraznit, že někdy bude déle trvat, než budu publikovat další článek.

Pojďme tedy k časovým tísním a bodům šachovým – strategickým:

Zahájení:

Toto je samozřejmě hlavně o tom, abyste uměli zahájení. Hlavně je klíčem si stanovit zahájení co vám sedí, max. dvě a v tomto se zdokonalovat, a časem rozšiřovat. NESKÁKAT – co to znamená? Hodně hráčů hraje „všechno možné“, ale nic pořádně neumí. To je chyba.

Například na 1.e4 si zvolte francouzskou a 1…e5. Tyto zahájení si časem rozpracujte, podívejte se na vybrané partie atd. Možná i lépe hrát třeba jenom francouzskou, ale dobře ji porozumět, vhodně rozšiřovat zahájení. Naučit se hlavní systém, ale také třeba ty na překvapení, například: 1.e4 e6 2.d4 d5 3.Jc3 Jc6!? Nebo například 1.e4 e6 2.d4 d5 3.Jd2 a6!? atd. Je toho opravdu hodně. Doporučuji si udělat v chessbáze nějakou složku, například: zajímavé zbraně ve francouzské za černé a ty dle potřeb používat. Dále doporučuji (v rámci tzv. měkkého tréninku) mít už tyto věci předem připravené v chessbázi (hodně dobře slovně komentované!) včetně vybraných partií! Pak je to super, když si zapnete počítač a jenom šipkou si projíždíte přípravu a připomínáte si zahájení, které jste si dopředu připravili a kde máte slovně napsané o co jde v pozici.

Doma v tzv. tvrdém tréninku doporučuji si přehrát tak 10-20 klíčových partií na francouzskou za černého a učit se typové plány a pozice. Klidně si lze jednu ukázku přehrát několikrát, jde o to, abyste získali cit pro pozici. To je podle mě správná cesta.

Znovu musím zdůraznit, že absolutně nedoporučuji hrát tzv. skákací šachy, tedy hrát všechno a přitom nic neumět.

Další důležitá věc je rozehrávání zahájení se sparingem. Šachy je hra a je třeba zahájení rozehrávat a doporučuji za obě strany.

Zahájení/střední hra

To jsme již nakousli v zahájení. Vřele doporučuji si na zahájení, které hrajete vybrat kvalitní, dobře komentované partie, ze kterých pochopíte o co v pozici jde! A které si pořádně (i několikrát!) přehrajete na šachovnici. Ale pozor, je nutno si zvolit takový komentář k partiím, kterému rozumíte. Abyste věděli PROČ se takto hraje. A rozhodně více doporučuje staré partie, kde se dělaly chyby a pak jich bylo vzorově využito. Varuji před novou, příliš těžkou literaturou, které jsou podepřeny počítačovou analýzou. Takové partie/zahájení je třeba až pro hráče 2200 a výše.

Stejně tak doporučuji prostudovat typové pozice, které vám vznikají. Pokud je to například izolovaný pěšce, pak určitě knihu Chameleon od Davida Kaňovského (je to o izolovaném pěšci). Dále doporučuji od pana Hory – typové pozice. A znovu zdůrazňuji, že není na škodu si klidně jednu ukázku, která „Vám rozsvítí oči“ přehrát třeba i pětkrát (samozřejmě pomalu, přemýšlet nad pozicí a poznámky).