To je otázka, že? Samozřejmě záleží, co se učíte, matematiku, hru na klavír nebo šachy. My si samozřejmě popovídáme o šachu. Ale obecně někde "za oponou" by měla být myšlenka jak se OBECNĚ nejlépe učit.

Nejlépe se učí určitě praxí. Pokud si vzpomenu na jakoukoliv činnost, třeba řízení auta, hraní fotbalu, počítačovou hru atd. pak určitě budeme umět lépe řídit auto, když budeme 100 hodin autem jezdit, než když budeme 100 hodin na trenažéru. Jenomže u šachu je to trochu jinak. I v šachu platí, že praxe je na 1. místě, ale není to tak dominantní jako v řízení auta, nebo hraní fotbalu. Proč? Pokuste si představit matematiku. Chci se naučit matematiku. Tak zde asi praxe tolik nepomůže, respektive je třeba se něco naučit a pak to praktikovat. Šachy jsou někde mezi "fotbalem a matematikou". V šachu jen hraním, bez toho aniž byste studovali jakoukoliv knihu, cokoliv, se můžete hodně zlepšit. Ale asi cítíte, že v šachu je ideální hrát, ale také studovat.

A nyní se zamyslete nad tím, jaký vy máte trénink, co děláte? Nakolik je hraní u vás důležité a kolik procent času tréninku bere. Nepočítám ale "plácání", kdy se hraje bez koncentrace, na čas, třeba minutovky. Vždycky je třeba hrát s plnou koncentrací, jinak to nemá moc smysl. Ačkoliv někdy jako zpestření a zábava, proč ne.

Obecně je ale nejlépe:

A) hrát s plnou koncentrací

B) studovat a 

C) tyto věci (snažit se) aplikovat v partiích - například studuji koncovky, tak budu chodit do koncovek a hrát je (pokud to půjde) nebo studuji černými modernu, tak budu hrát modernu. Samozřejmě po partiích se podívám, kde jsem to hrál dobře a kde ne - to je jedno z nej učení zahájení.

Tedy správně do sebe spojit učení se s hraním, považuji za nejlepší šachový trénink.

A ještě jedna perlička, někdy i v matematice se dějí zázraky a někdo se "z ničeho" naučí všechno: https://cs.wikipedia.org/…žan

Robert Cvek