Kdo by si tipl před turnajem, že někdo udělá 100%? Vyhraje všechny partie? Viktoru Gažíkovi se to povedlo a usedl na pomyslný trůn slovenské legendy a to teprve ve svých 18 letech. Je to neuvěřitelný, fantastický výkon. Udělat v turnaji, kde hrajete s elově srovnatelnými soupeři 9/9 je prostě něco nepředstavitelného. Pravděpodobnější by se zdálo, že se Vojta Plát stane mnichem a dá se na celoživotní celibát.

Už jsem se s pár lidmi bavil o fenomenálním výsledku Viktora. Většinou se končilo slovy "...ale měl štěstí, jeho soupeři dělali chyby..."

Skutečně?

Je zajímavé, že toto "štěstí"mají vítězové. A hlavně pak největší vítězové všech dob a nemusí jít jen o šachy. Vraťme se ale zpátky do světa 64 polí.

Když Bobby Fischer masakroval Tajmanova a Larsena, tak - a to se moc neví - oba jeho soupeři skončili v nemocnici s "vážnými problémy", zřejmě oba od srdce.

A jak Larsen tak ani Tajmanov nebyli nějací křehčí kloučci. Larsen byl známý tvrďák a Tajmanov zase "testosteronový bijec", čtyřikrát ženatý, dvojčata měl v 78 letech...

 

Každý kdo dělá dlouhodobě a pořádně nějakou činnost (a jde mu to), vytváří si nějakou "energii pole". Budu říkat raději "fluidum". Nebojte se, nezbláznil jsem se.

Toto je dokázáno a hlavně prokázáno. Už jsem měl několikrát možnost to zakusit na vlastní kůži. Asi nejvíce, když jsem měl na vojně v Praze možnost být velmi blízko světovým atletům. Bylo to na memoriálu Odložila. Byl to neskutečný zážitek, z těch sportovců přímo tryskala neuvěřitelná energie.

Bobby Fischer měl obrovskou "energii pole", tedy to "fluidum". Je zaznamenáno mnoho případů a sami hráči to popisovali, jak se najednou hroutili, nebyli schopni přemýšlet, koncentrovat se, měli chuť utéct od šachovnice, přepadával je "nevysvětlitelný strach, pocení a třes". 

Mimochodem to pěkně popisuje Garry v předchůdcích, jak jeden silný velmistr měl chuť utéct od partie s Botvinnikem. Velký MB si upravil figurky, posunul brýle a bylo to. Taková energie a vůle z něj tryskala, že to nešlo skoro vydýchat.

Viktor Korčnoj tvrdil, že Michal Tal hypnotizoval své soupeře. Pokud si to přečtete, budete si myslet, mimochodem i z dalších prohlášení VK, že asi Viktorovi občas nebylo nejlépe. Jenomže on měl pravdu. Samozřejmě, Tal se neučil hypnotizovat, ale už jenom jeho obrovská (šachová i nešachová) energie, drtivý styl a jeho pohled čaroděje dělal své. Právě prohry od Tala byly asi nejbolestnější a nejhroznější. I silní velmistři měli hrůzu z toho odkud to přijde a jaký "čardáš" z toho Tal udělá. Často klopýtali od partie, neschopni srozumitelně myslet a jednat.

Myslím si, že to byla jedna z příčin drtivého pádu Botvinnika v prvním zápase s Talem. Ale Botvinnik byl hrozný přízrak, ledový král. Dokázal se vzchopit, pochopit "problém Tala" a vyřešit ho. Impérium vrací úder a byl to děsivý debakl pro Tala.

A také žlučovitý Viktor Korčnoj "přečetl Tala", k tomu mu ale sloužila vůle tak silná, že je to asi pro normálního člověka (mě) nepochopitelné a nepopsatelné.
 

Bobby a Tigran. Buenos Aires 1971. Stav je 2,5:2,5. Petrosjan mohl jásat. Protože se žádná nulka nekonala a byl to Bobby Fischer kdo byl v herní defenzívě. Ale bylo tu ještě zdrcující fluidum Bobbyho Fischera. A to dělalo své. Byl to TP kdo nemohl spát, byl strašně podrážděný a nepříjemný. A pak už to přišlo. Znak Audi se navždy zapsal do tohoto zápasu.

A tak bychom mohli pokračovat dále. Třeba Zbyněk Hráček toto zažil na vlastní kůži s Garrym Kasparovem a slíznul to i Vlasta Babula, ale to někdy, snad příště. Už jsem se rozepsal až moc.

Viktor má samozřejmě toto "fluidum". Od partie k partii bylo větší. Soupeři to prostě nedokázali dlouhodobě vydýchat. Nicméně to hlavní ještě nebylo řečeno. Ve svých 18 letech hraje pekelně dobře. Počítá jako kalkulačka. Je to mimořádný šachista. Kam až dojde?

Pro Viktora začíná nová, bájná pouť. Nebude to snadné, pozornost bude nyní na něj upnuta daleko více než v minulosti. Bude se muset s tím vyrovnat a jít. Může dojít moc daleko a já mu držím palce.

Na závěr bych chtěl moc všem poděkovat za fantastický turnaj, hlavně organizátorům v čele s Markem Gobanem. A pak všem komentátorům, Petrovi Koutnému (zajistil technické věci a nejenom ty) a Peťovi Michalíkovi a všem hráčům. Vytvořili jste nezapomenutelný obraz, klenot, mistrovské dílo, které nikdy nezestárne, nikdy nezajde. I za sto let, bude tam stále...tehdy to vyhrál.. 9/9...tak to je maso... .

Robert Cvek