Poslední článek před tím, než si napíšeme konkrétní věci ohledně tréninku, povíme si něco o cílech.
Ve znamenité knize Na cestě k vítězství od Terryho Orlicka jsou cíle rozděleny na 3 skupiny. Na cíle krátkodobé, středně dlouhé a pak vize, kam chcete dojít.

K čemu vlastně cíle jsou? Nemáte-li cíle, jste potom jako loď bez přístavu, žádný vítr není dobrý, protože nevíte kam máte plout. Pokud vám nějaký šachista řekne, že nemá žádné cíle, pravděpodobně to nikam nedotáhne.
Protože jsou to právě cíle a vaše celková vize, které vám pomáhají v trénování a které vás pohánějí kupředu.
Vize by měla být váš sen, kam se chcete dostat. Čeho chcete dosáhnout. Mělo by to být něco, co není nemožné, ale na druhou stranu je to dosažitelné, ale s velkým a dlouhodobým úsilím (třeba 10 let). Máte například elo 1900, 30 let a už 10 let stagnujete. Zdá se, že to nejde dále. Vaše vize by mohla být KM s elem 2100+. Nebo si myslíte, že na to nemáte? Nedosáhnete toho?
Napište si, proč máte na to, abyste toho dosáhli. Pokud se vám zdají překážky příliš velké, soustřeďte se na krok před vámi a pak na další krok a další atd. Nesoustřeďte se na to, že zatím se to zdá zhola nemožné.
Zdá se vám, že vaši oddílovou jedničku s elem 2100 nemůžete nikdy překonat? Sepište si, proč byste mohli dosáhnout této úrovně.
Například: budu více studovat šachy, naučím se nové zahájení a více prostuduji to, co už znám, vyřeším 5 000 diagramů, budu daleko více hrát, naučím se lepší koncentraci, budu pořádně analyzovat každý neúspěch, naučím se na šachy těšit a mít radost ze hry, bude se učit být odvážnější, budu více riskovat atp.
Středně dlouhodobé cíle jsou o tom, co chcete dosáhnout v delším časovém horizontu, Třeba od měsíce po rok. Cíle mohou být (a měly by být) i nešachové. Například pokud je někdo velký nervák, měl by se učit najít v sobě klid.
Pokud třeba nemáte energii na trénink a jste unavení, zaměřte se na to. Právě teď, právě dnes. Stejně jako u tréninku šachu se zaměřte na následující krok a pak na další krok a pak na další atd.

Například PRÁVĚ TEĎ se půjdu projít, procházku si pořádně užiji, nadýchám se vzduchu, pročistím si hlavu. Pokusím se na nic nemyslet a procházku pojmout jako relax, klid. PAK DALŠÍ KROK bude, že si dám vodu s citrónem a třeba banán. PAK DALŠÍ KROK bude, že si dám sprchu. Nebudu se vůbec otravovat s tím, zda to zabere, nebo ne. Soustředím se jenom na sprchu, na ten příjemný pocit. PAK DALŠÍ KROK bude, že budu chvíli rozjímat o tom, co chci dosáhnout v šachu, budu si představovat, že jsem to již dosáhl – plně se na to koncentruji. Pak se pokusím znovu trénovat.
Jako cíl (zisk energie na trénování) si dám více rozjímat, cvičit podvědomí, lépe se stravovat, trochu cvičit a chodit atp. Večer si zhodnotím jak mi to pomohlo, co bylo dobré a co bych mohl zlepšit. Sepíšu si dlouhodobý plán na zlepšení energie atp.
Můžu vám říci, že je skvělá věc, když si potom odškrtnete splněný cíl. Například můj cíl bylo se naučit nějaké zahájení, třeba do měsíce, dal jsem si datum. Když jsem to splnil, odškrtl jsem si to, nebo odfajfkoval. Super, cíl je splněn. Pomáhá to.
A pak jsou krátkodobé cíle, hlavně denní. K čemu to všechno je? Jde o to, abyste soustředili na to co máte jako krátký cíl, jen a pouze na to. Dneska mám řešit hodinu diagramy. OK, jdu na to. Koncentruji se a plně se zaměřuji jenom na to, řeším. Odfajfkuji. Další cíl je odpoledne dělat zahájení a meditovat. OK, jdu na to, plně na to zaměřen. „Práce“ je hotova. Večer pak mám za cíl – bude-li čas – se podívat na vybrané partie. Paráda, čas je, odfajfkuji. Ale připisuji, že se mi těžko koncentrovalo, nebylo to úplně ono. Projevovala se únava, jak to vylepšit? Nemám náhodou toto přehodit na odpoledne? Večer zhodnotím svůj trénink. Popřemýšlím co bylo dobré a co by se dalo zlepšit. Večer přemýšlím nad dalším dnem co budu dělat. Stejně tak ráno. Po probuzení se zaměřím na trénink (i nešachový!). Co budu dělat právě dnes? Napíšu si to. Pomáhá mi to se soustředit na krok přede mnou, protože vím, že ten je nejdůležitější (neotravuji se tím co bude někdy v budoucnu, vždyť ono to ani vůbec nemusí být…). Když nedělám šachy nepřemýšlím nad nimi, koncentruji se na to co mám dělat.
Já vím, že takto napsané to vypadá jednoduše. Ve skutečnosti je to daleko těžší. Ale to nevadí, zaměřte se právě teď co budete dělat, postupně – krok za krokem na sobě pracujte. Co uděláte ještě dnes? Co budete dělat právě TEĎ? (Já se jdu právě teď projít ven).
(Znovu musím zdůraznit jak je důležité se zaměřit na krok před vámi. Pokud je váš cíl vyřešit 10 000 diagramů a máte tento cíl sepsaný. Není co řešit. Jdete řešit diagramy. Plně se na to koncentrujete. Pak máte cíl prostudovat konkrétní knihu, jdete na další krok, opět se na to plně koncentrujete.
Pokud nemáte žádný cíl a jen tak jdete něco dělat, automaticky je problém udržet zaměření na činnost. Vaše mysl je (pak) náchylná se soustředit na to co děláte špatně, pochybujete, zda vůbec děláte dobře co děláte (je ta kniha dobrá? Nebo mám dělat jinou knihu? Mám vůbec něco dělat?), nebo se plně začnete soustředit na to, co musíte udělat v práci atp.)

Robert Cvek