Oceán šachového stáří poslední díl
- pondělí, lis 18 2019
- 1307
- Karel Bartoš
Tento poslední díl, bych rád zaměřil na to, jak se z oceánu šachového stáří dostat do přípravy šachového mládí, tedy ambicí a touhy po lepší šachové hře.
Pokud někdo po delší době má ambice, chytnou ho praktické šachy a rád by udělal nějaký sportovní výsledek/cíl/vizi, pak je to skvělé. Už jen to samo o sobě je malé vítězství.
Víme sami o jak vzrušující a napínavou cestu jde. Ačkoliv, a to musím upozornit, cesta to bude se vším všudy, včetně pádů a bolavých neúspěchů. Ale myslím si, že právě toto dělá tu cestu tak jedinečnou a zajímavou.
Pokud se tedy vydáte na tuto cestu po souši, pak hlavně doporučím jednu jedinou věc. Užívejte si toho a nikdy neztraťte radost k šachu. To by mělo být vždycky prioritou.
K čemu by ta cesta byla, kdyby se zakalila vaše radost z/k šachu. Nevyjde vám pár soutěžních partií, pak třeba jeden turnaj a na člověka padnou velké pochybnosti. "Vždyť já nic neumím. Jsem jedna velká nula. Přehrál mě i soupeř, který hraje teprve dva roky šachy. Tréninkem se horším. Hraji hůře a hůře" Atd. Dostavují se pocity zmaru. Pocity vám ovlivní mysl, někdy tak silně, že obecná radost z šachu je ta tam. A místo ní přichází prázdnota. A s ní i konec.
Řeknu vám jednu věc. Je velký rozdíl si v klidu pracovny přehrávat partie a kochat se mistrovskými díly a pak hrát klasickou vážnou partii. Šachová partie je boj, válka, skoro bych napsal pot a krev. Připomíná to všechno jiné než klid u stolu s hrnkem kávy a tváří ticha rušenou odbíjení hodin.
Proto vám vřele doporučím stále dělat ty věci, které vás na šachu tak baví. Třeba u mě to je jednoznačně živý přenos z turnajů (třeba jsem si náramně užil finále Griščuk - Duda). Nebo nejrůznější sledování šachových videí či čtení zajímavých článků a knih o šachu. Atd.
Pokud jde o trénování, tak se pokuste trénovat tak, hlavně z kraje, jako by ani o žádný trénink nešlo. Spíše o takové nevinné "koketování" s šachem. Pár diagramů. Několik zajímavých k pobavení. Hezkou knížku, nejlépe partie, které se vám hodí do zahájení. Pokud máte z té knihy dobrý pocit, pak mohu jen napsat, velmi dobře. A tak se během tréninku dostat do stavu flow. Ideální stav. A nemusí vadit, že z hlediska obsahu není trénink ťip ťop.
Vím jak se má obecně trénovat. Vím co se píše. A znám ty knihy o vrcholových/profesionálních sportovcích. Ale kdo je z nás vrcholový/profesionální sportovec? Pro ně platí úplně jiná pravidla.
Když budete hrát turnaj, tak pokud možno se neupínejte jen a pouze na ten turnaj. Pokuste se do toho začlenit i další věci - jako poznat místní památky, přírodu, posedět s přáteli atd. Nebo si třeba prostudovat ve volném času zajímavou knihu. Je to čistě proto, abyste neulpěli na výsledku/očekávání. Abyste se nedostali do sítí vlastní mysli, která bude celý den jen a pouze myslet na šachy.
Když vás trénink chytne, tak pokračujte dále. Je to na vás. Klíčem je si uvědomit, co je na této cestě nejdůležitější. Co vás skutečně dělá šťastným a co je všechno smyslem této cesty. Skutečným smyslem.
Můžete se vždycky vrátit. Napnout plachty a vydat se na cestu do oceánu...
Robert Cvek