Rozhovor s velmistrem Robertem Cvekem
- pondělí, úno 25 2019
- 2767
- Petr Koutný
Ahoj Roberte, určitě fanoušky zajímají tvé šachové ambice..Tedy jak měříš tvé ambice dnes? Je to ELEM? Je to veličina " radost"? Vlastně má otázka je ve smyslu, co chceš ještě dokázat? Jsi Velmistr, co tě žene ještě v před?
Ahoj Petře. Moje šachové ambice?Jsou nyní hlavně spojeny s tím, abych byl dobrý šachový trenér, propagátor šachu a kouč. Snažím se v tomto zdokonalovat každým dnem. Pokud jde o praktické partie, pak určitě veličina radost je rozhodující, už jenom proto, že když si jdu zahrát pro radost a s chutí, budu hrát lépe :-) (než kdybych šel na partii s nechutí).
Co chci dokázat? To je těžká otázka, která má hodně rovin, ale pokud by to měl být praktický šach, tak se chci hlavně hrou bavit a užívat si té možnosti, že mohu hrát šachy. Moje vize v tomto směru je ta, že se budu vracet do dětských let. Tedy ten dětský pohled na možnost hrát šachy.
Jak vidíš prohru? Je to špatný den, špatná nálada, smutek a nebo jak často říkáš sebepoznání? Jak vlastně snášíš tvojí prohru, třeba v důležité partii?
Prohra...to je kouzelné slovo :-) Neúspěch má v sobě velkou energii, je na nás jak s ní naložíme. Prohru snáším vcelku dobře, protože jsem se naučil za svůj život, že právě neúspěch často generuje úspěch. Jinak - neúspěch je dar, který vám ukazuje co neděláte dobře, co byste měli dělat a kudy se vydat - k úspěchu. Ano, jde o sebepoznání.
Jeden malý příklad. Dlouhodobě nemám čas sám sebe trénovat. Ale po extraligovém kole s Frýdkem a Slavojem Těšínem jsem opět najel na diagramy. Sice to je tak 30 minut několikrát týdně, ale cítím, že mi to (velmi) pomáhá. Navíc jsem styl řešení upravil k mé celkové vizi. Opravdu, bavím se řešením a doslova si s tím hraji a vůbec se nějak nelimituji co musím vyřešit, kolik do toho dát času atd.
Jak trénuješ dnes šachy, na co se zaměřuješ?
To už jsem odpověděl v podstatě v předchozí otázce. Můj vlastní trénink je minimální, ale je to jen dočasný stav - časem budu sám sebe trénovat určitě více. Protože máme se ženou opravdu velmi málo času.
Na druhou stranu dost trénuji (ostatní) formou analýzy a rozehrávání, takže mozek je celkem v akci.
Co by jsi doporučil žákům, které trénuješ na přednáškách, na youtube, soukromě a jsou ve věku od 7 let do 99. let? Teda jak trénovat, co trénovat a jak netrénovat?
Hm... to není lehká otázka :-) Pokud by to měla být jedna jediná rada. Pak láska k šachu.
Určitě důležitá otázka, kam to může dotáhnout člověk, který má 30 let a naučí se hrát šachy. Může získat titul na FM nebo IM? Co myslíš?
Myslíš, že se ve 30 naučí pravidla a pak dojde na takovou sílu? To asi těžko. Protože takový člověk a to je zásadní, není "ideální těleso". Není to hmotný bod ve fyzice s ideálními vlastnostmi. Bude mít práci, možná rodinu, závazky, koníčky... To vždycky musíme vzít jako klíčový bod.
Jedno "malé tajemství". Často pro někoho, kdo chce dosáhnout své šachové vize není rozhodující jak trénuje šachy a co dělá, ale jak nejdříve na sobě mohutně zapracuje nešachově.
Co pro tebe šachy znamenají? Nebo-li co bys dělal, kdybys ses dnes rozhodl úplně opustit šachy?
Co pro mě šachy znamenají...Hmmm...to je těžká otázka. Nedokáži to nějak popsat, snad nejlépe jedním slovem: život. Pokud bych se rozhodl dneska šachy opustit, tak jenom proto, abych se do nich zítra ještě s větší chutí opřel :-) Šachy opustím až vydechnu naposledy. A kdo ví :-)
Když se nebudeme bavit o rodině, o šachu, co jiného tě baví..co ti přináší radost a není to jakkoliv spojeno se šachy?
Je to tak, ale hodně věcí je spojeno s šachem. Jsou to ty nešachové věci. Třeba nyní čtu jednu fantastickou knihu a jednu jsem před chvíli dočetl. Neuvěřitelné, co jsem se tam dozvěděl. Velmi se zajímám o vesmír, fyziku, matematiku, o sportovní psychologii, o zdraví atd. atd.. Obecně o život. Říkám tomu komplexní vzdělání. Baví mě to a velmi rychle se při takovém čtení dostávám do flow. Čeká mě asi 30 knížek :-) Mám strašně rád knihy, nakupování knih a celý ten rituál okolo, včetně hledání na internetu. A mám nesmírně rád přírodu. Už se nemohu dočkat jara a procházky po lese.
Říká se, že jsou hráči, proti kterým rádi hrajeme a snad cokoliv vyhrajeme a jsou hráči, proti kterým neradi hrajeme a snad cokoliv prohrajeme. Máš nějakého takového hráče ve svém seznamu? Tedy se kterým se ti daří vyhrávat i ty nejhorší pozice a naopak, proti kterému prohraješ neuvěřitelné pozice, nebo je to jen pověra?Není to pověra. Ale nějak si nevybavuji, že bych to měl nějaké zakleté, nebo vyloženě soupeře, se kterým se mi neskutečně nedaří. Nemám třeba dobré skóre (= katastrofální) s Davidem Navarou a Sergejem Movsesjanem, ale tam to asi nebude nějakým zásahem shora :-) , ale prostě tím, že jsou to velicí, skvělí šachisté. Daleko lepší než já.
Kde se vzala tvá už nesmrtelná hláška: "Jedem s medem"?
Vůbec netuším. To si mě Petře dostal, opravdu nevím. Možná to říkal můj otec? Med mám moc rád, takže i proto mám tu hlášku rád. Navíc je taková dynamická :-)
Poslední otázka, tvé šachové a nešachové plány na tento rok?
Moje šachové plány a teď myslím praktická hra je jeden velký otazník. Nevím zda v tomto roce sehraji turnaj. A nešachový je jasný. Nebyli jsme se ženou a malou za celou dobu na žádné klasické dovolené :-( (pouze párkrát když jsem k tomu trénoval šachy). Rád bych po tak dlouhé době někam zajel, nejlépe k moři. Prostě klasická dovolená u moře :-)