1470 
Strach je jeden z největších démonů. Likvidátorů. Strach vás může úplně semlít na kousky, přímo na padrť a stejně tomu je tak na šachovnici.
Nicméně nutno si říci, že je také dobrý strach, který vás učí třeba nejít o půlnoci do opuštěné uličky, nebo si hrát s ohněm na benzínce.
Pokud strach necháte plně žít svým životem a nebudete nic proti tomu dělat, může se za nějakou dobu stát, že budete jednat iracionálně a nejenom za šachovnicí.
Máte strach ze hry? Máte strach ze soupeře? Máte strach udělat zjevně silný tah, ale spojený s rizikem? Víte, že stojíte lépe, ale přesto dáte remízu? Máte obavy, že příliš aktivní hra povede jenom k oslabení? Máte strach, že po malé rošádě soupeř zahraje h4 s g4 a dá vám mat?
To všechno je špatně, protože vám to bere koncentraci. Strach vám odvádí vaše plné soustředění a vaši nejlepší koncentraci. Protože z drtivé většiny příkladů jsou strachy založeny na „nesmyslech“, na něčem co neexistuje.
(Například tenistka Jana Novotná měla obrovské problémy se strachem z vítězství a prohrávala skvěle rozehrané zápasy. Až práce s psychologem ji ohromě pomohla. Její psycholog ji radil: „za každé situace si musíš uchovat své sebevědomí“. Začala se měnit, zabralo to a stala se wimbl. vítězkou.)
(Jan Železný: „nesmíte o sobě ani jednou zapochybovat!“)
Spouštěčem strachu je naše mysl. Pokud budete myslet na neúspěch, strach, pak to přivoláte. Pokud naopak na úspěch, pak přivoláte úspěch. Je třeba myslet na úspěch, vytvořit si obraz vítěze, protože myšlenky se stávají realitou. Nesmíte si myslet na to co nechcete, ale na to co chcete.
Aby to všechno bylo OK, je třeba se dobře cítit – s chutí si šachy zahrát, radovat se ze hry, jít dobře naladěn na hru.
(Ale není to jednoduché, je to dlouhodobá činnost. Doporučuji autosugesci, viz. jeden z mých minulých článků o nešachovém tréninku)
Vezměte to tak, že strach vzniká myšlením na něco co vůbec není, je to stav vaší mysli! Proto se snažte o ideální stav koncentrace, tzv. zónu během tréninku nebo partie. Snažte se netříštit svoje síly, být tady a teď u šachovnice a netoulat se myšlenkami jinde, nekoncentrovat se na to, co se špatného může stát (a také co se stalo, nevyčítat si případnou chybu). Když jste v přítomnosti, nemůžete být v minulosti ani v budoucnosti a tím pádem nebudete mít strach z toho, co se může stát, nebo mít nepříjemné pocity z minulosti (třeba, že jsem s ním už několikrát prohrál).
Vaše mysl může být ohromný spojenec, ale také strašný nepřítel. Obzvláště když na sebe budete vyvíjet tlak a obavy. Vyvíjíte-li na sebe nezdravý tlak, pak přichází strach. Protože něco MUSÍTE. Vaše síly, energie se tříští do různých směrů. A opět přichází ztráta koncentrace. Hodně hráčů, včetně mě, pak nesmyslně dává remízy, protože na sebe naložili obrovský tlak, který nejsou schopni zvládnout, většinou kvůli očekávání někoho jiného.
Poslední rada kterou vám dám je, abyste se snažili nepříjemné věci, ze kterých máte strach překonat ve výzvy. Například jdete poprvé hrát extraligové utkání. Máte strach, že prohrajete a už si nezahrajete. Takové myšlení je špatné. Vyměňte to za výzvu – co mohu získat? Vyhraji a tím se zařadím do kádru a budu platným hráčem týmu. Atd. V čem je to dobré? Pokud jdete na partii jako na výzvu, máte energii, jste plně zaměření podat co nejlepší výkon/koncentraci. Pokud ale jdete se strachem, že to nedopadne dobře, vaše energie se oslabuje, myšlení jde proti vám a vaše koncentrace není taková jaká by měla být.
Daleko více je u Terry Orlicka. Vřele doporučuji k prostudování. Dále pak výborné knihy od Mariána Jelínka, kde jsem mnohé čerpal. Konkrétně – strach je přítel vítězů.
Cvek, Robert 2506
Sergeev, Vladimir 2522
Jirasek Memorial 23rd9
1.Nf3Toto je moje nejostudnějsí partie jakou jsem kdy sehrál. Hráli jsme poslední kolo. Šlo o zanedbatelnou finanční cenu, ale byl jsem úplně hotový z toho, ze mě soupeř bude chtít porazit, aby právě bral finanční cenu. Šel jsem na partii jako na smrt. To je doba, kdy mě strach nejvíce ničil. Pojďme se podívat na partii.1…Nf6 2.c4g6 3.Nc3Bg7 4.e4O-O 5.d4d6 6.Be2Bg4!? 7.Be3Nfd7 8.Ng1!?Bxe2 9.Ngxe2a6 10.O-Oc5
11.b3 Bílý hraje dobře, pravda je, ze když už jsem hrál, tak jsem hrál velmi pozorně. Ale to pravé přijde…11…Qa5 12.Rc1Nf6 13.f3Rc8 14.dxc5dxc5 15.e5!Nfd7 16.f4Nf8 17.Qe1
Nbd7 A zde mi soupeř nabídl remízu…já jsem moc dobře věděl, že stojím jasně lépe, možná už skoro na výhru po 18.Jd5 s Vd1 atd. Přesto jsem s obrovským ulehčením remízu přijal…a pak jsem něco blábolil, že pozice není jasná…samozřejmě jsem to moc dobře věděl, ale vůbec jsem nedokázal strach ovládnout a v té době jsem nevěděl jak na to.½–½
Cyborowski, Lukasz 2537
Cvek, Robert 2506
Jirasek Memorial 23rd5
9. srpen 2011 Rakovnik
1.d4Nf6 Bohužel krásný turnaj v Rakovníku – Jiráskův memoriál se změnil v té době pro mě v noční strachoidní můru. Pojďme na další poklad aneb co s vámi strach udělá. Nutno říci, že na partii jsem šel s jediným životním přáním: partii za každou cenu zremízovat. 2.c4e6 3.g3d5 4.Nf3Nbd7 5.Qc2dxc4 6.Qxc4c5 7.Bg2a6 8.dxc5Bxc5 9.Qd3O-O 10.O-OQe7 11.Nc3
11…b5! 12.Ng5Ne5 13.Qc2Bb7 14.Nce4 Zde mi soupeř nabídl remízu a já mu skoro urval ruku jak jsem byl s šťastný, že ta hrozná muka, ten hrozný boj o remízu ustal. Přitom i amatérovi je jasné, ze černý stojí lépe. Po braní na e4 s …Vac8 má bílý problémy. Znovu vám ukazuji co to je STRACH a jak vás dokáze lámat. A uz jste amatér či profík.½–½
Cernousek, Lukas 2424
Cvek, Robert2506
Jirasek Memorial 23rd7
11. srpen 2011 Rakovnik1.d4Nf6 A pojďme na poslední partii. Opět z toho samého turnaje. Hraji s Lukásem Černouskem. Opět moje mise je jasná – R E M Í Z A ! ! Mám ze soupeře strach. Že má menší elo? To můj strach nezajímal, spíše to, že je mladý a půjde po mě. 2.c4e6 3.g3d5 4.Nf3dxc4 5.Bg2a6 6.O-ONc6 7.Nc3Rb8 8.e4Be7 9.Qe2b5 10.d5
10…Nb4 Vybral jsem si ostrou variantu abych ho překvapil. Nenechte se mýlit, to není hra na výhru! 11.Rd1exd5 12.e5Nd7 13.Nd4Nb6 14.a3c5 15.Ndxb5axb5 16.axb4Be6 17.bxc5Bxc5 18.Nxb5O-O 19.Be3
19…Na4 Někde tu skončila moje příprava. Lukáš už ztratil hromadu času. Byl jsem velmi spokojen, protože remíza byla už zcela reálná. 20.Rxa4Rxb5 21.Bxc5Rxc5 22.Ra6d4! 23.Rd6
23…Qa5 Zahráno automaticky, protože jsem viděl remízu, je to hrozné, ale já jsem nic jiného nehledal! Varianta co vedla k mé výhodě…já ji viděl! Ale nepočítal, protože to vedlo ke komplikacím, ale já jsem chtěl jen remízovat…tak mě ochromoval strach.23…d3! 24.Rxd8dxe2 25.Rxf8+Kxf8 26.Re1Rb5 27.Rxe227. Be4Rxb2 ∓ 27…c3 !to je pointa a bílý stojí zle 24.R6xd4 =Rxe5 25.Qd2Qxd2
26.R4xd2Rb5 27.Bf1g6 28.Rc1Rfb8 29.Bxc4Bxc4 30.Rxc4Rxb2 31.Rd7½–½
Je to maso? Ano je. Přitom „sranda“ je, že jsem vcelku odvážný člověk. Nikdy mi nedělalo problém jít o půlnoci do sklepa, nebo když někdo šmejdil večer po zahradě (nebo se mi to zdálo), vzít sekeru a jít prozkoumat terén. V tom jsem neměl strach, spíše takové mrazení a zostření instinktů. Ale musíte si uvědomit, že pokud dlouhodobě sami sebe vedete ke strachu, pak se to projeví, protože vy se doslova naučíte se bát, právě třeba za šachovnicí. Je to jako když krok po kroku přiberete, tak zde přiberete strach. Je pak těžké se to odnaučit, ale jde to. Krok za krokem. Opět doporučuji Orlicka (a moje minulé články).
Robert Cvek
To, co člověk vidí, se někdy může ukázat být jen špička ledovce.