Je na čase se podívat na zahájení jak hrát bílými figurami. Stejně jak u černých figur vám chci ukázat zahájení co hraji sám (navíc dlouhé roky) a takto vám říciveškeré know how co vím o zahájení 1.Jf3 s dalším 2.c4. Ukáži vám svoje analýzy a všechny nuance co znám. Budu hlavně čerpat ze svých vlastních partií. Samozřejmě to vše bude "opřeno" o partie nejsilnějších hráčů světa.
Dobrý den, po prázdninách které jsou v polovině začnou klepat na dveře šachové soutěže a podzim se zeptá každého z nás, co nového umíme? V čem jsme se zlepšili a jaké ambice máme pro nový šachový ročník? Pro radost, pro spokojenost a ne jenom pro výhry a ELO body jsou tady pro každého kdo chce se zlepšovat připravené přednášky s Robertem Cvekem. Určitě se máte na co těšit, tak například v sprnu bude přednáška na téma jak správně trénovat a to se může hodit, na září začneme zahájení a určitě se bude líbit, Jf3 a c4 je zahájení strategické, flexibilní a nejdůležitější je tady to čemu rozumíte, než to co máte naučené z knih a i tady Vás připraví výborně Robert. A samozřejmě koncovky, královská kategorie šachové hry, jestli hledáte opravdu zlepšení a radost z této hry, tak doporučím začít tady. Budeme pokračovat v koncovkách a podíváme se na teoretické pozice, to už je opravdu něco, co pomůže. Je důležité vědět, do jakých koncovek ze střední hry přejít a i tady může Robert být tím správným mentorem.
Už jsem se několikrát zaměřil na správný nešachový trénink, ale co čistě šachový? Jak správně trénovat? Jakou literaturu studovat? Je trénink i hraní volných partií na internetu? Jak správně trénovat paměť? Je dobré řešit diagramy z šachovnice nebo z obrazovky? Je dobré se učit hrát naslepo? Skutečně je nejlepší přehrávat si vzorové partie na dvou šachovnicích? Proč trénink dělím na tzv. tvrdý trénink, měkký trénink a nešachový a co by se mělo studovat nejvíce? Jak se co nejlépe učit motivy? Atd atd. Zaměřím se i na to, jaký je rozdíl mezi tzv. dokonalým trénink a pak tím skutečným - jsme lidi, nejsme roboti.
Jak vidím případ Rausis
Dlouho jsem se odhodlával s psaním tohoto článku. Psát bych ho neměl ze dvou důvodů. První je ten, že ztrácím čas - byl jsem dlouho pryč a místo toho abych trávil čas s rodinou, tak jsem opět u počítače a co hůř, na internetu. Druhý důvod je ten, že cokoliv zde psát o takové věci je kontroverzní. Lépe by bylo nic nedělat, nic nepsat. Ale je tu ještě třetí rozměr, a to sice nějaký vnitřní kompas, který mi velí napsat co si myslím o této věci.
Konečně se nám s Robertem podařilo dát do kupy, snad, všechny staré články z let 2016-2018.
Nebylo to vůbec snadné dát dohromady, ale podařilo se.
Chtěli bychom vám na našich stránkách postupně tyto věci dávat ke čtení. Sice jsou starší a některé věci by možná Robert viděl dneska trochu jinak (Bobby: Jojo, je to tak, ale jádro je určitě dobré :-) ), ale myslím si, že určitě stojí za přečtení! Byla by velká škoda, kdyby skončily v zapomnění.
Určitě krásná partie, určitě historická a určitě jedna z těch, které stojí si připomenout a nebo i znát. Toto je krásná partie, toto jsou šachy, které někdy postrádají logiku, které někdy bolí a které někdy umí pohladit po duši a srdci. Toto je partie, která má vše!
V této partii je energie, síla, vůle a myšlenka, o které věřím že je nesmrtelná. Partie se opravdu povedla a kdo jí zná, rád si jí připomene a kdo jí nezná, věřím že dnes pozná, toto je opravdu pecka.
Lubomír Ftáčník asi zahraje svojí životní partii, možná mě opravte, ale nevím jestli má ještě lepší partii v zásobě, protože toto je partie, kterou jen tak leccos nepřekoná. Jeho soupeř, Polugaevský to byl v té době tank, hráč který už pohledem odebíral sebedůvěru a i on vstoupil krásně do dějin šachové hry.