1. Začneme pekne od začiatku. Určite mnohých zaujíma, že aké ste mali šachové začiatky. Kedy ste začínali so šachom? Myslíte si, že ste mali šachový talent?
Šachy jsem začal hrát kolem 6-7 let. Upřímně si na tu dobu vůbec nepamatuji. Prý jsem byl hyperaktivní dítě, tak mě šachy měly zklidnit.
Určitě ano, bez talentu to nejde. Nicméně slovo talent je „více vrstevné“ slovo. Ale ten klasický šachový talent tam bezesporu byl.
2. Prejdime ku vášmu šachovému charakteru. Čo myslíte, aké sú vaše najsilnejšie šachové a nešachové stránky?
Měnilo se to dobou, šachovým rozvojem, chápáním. Nyní rozhodně nejsilnější šachová stránka jsou koncovky a pozice kde mám aktivitu. Problém mám se strategickými pozicemi, které neznám a pak určitě se zahájením, protože se už v podstatě vůbec nepřipravuji, nebo jen velmi omezeně.
Nešachově, zde to je podobné jako u předchozí odpovědi. Mění se to. A docela zásadně. Protože nyní mi nejde o elo, výsledky, tak hraji uvolněněji a v pohodě. Což zvykem nebývalo.
Na druhou stranu se už neorientuji na praktické (vlastní) šachy. Takže problém je udýchat partii a všechny věci spojené s tím, cestování, spánek na partii atd.
3. Silní šachisti s ratingom okolo 2100 sa pýtajú často na to, že čo by mali robiť, aby mali medzinárodný titul. Čo by ste im odporučili a ako by mal vyzerať ich tréning? Myslíte si, že by mali trénovať len taktiku?
Samozřejmě záleží na věku, energii, časových možnostech.
Klíčem je šachy milovat. Bez jakýchkoliv výhrad. Protože skutečná životní výhra není elo, třída, ale naplněný život. A život je daleko pestřejší a lepší, když máte šachy opravdu rád. Nehledě na elo, výsledky, tituly.
Pokud někdo z vás má až tajuplný vztah k šachu, cítíte obdiv a naplnění, pak rozhodně z této cesty neuhýbejte. Velmi lehko se dá jít na cestu nesmyslného drilu, přílišného chtění. A to co vás naplňovalo, tak vás bude tížit. A život už nebude jako dříve. Někdy - bohužel - to může skočit nechutí na šachy a koncem s šachem.
Trénink by měl být spíše intuitivní - radím těm starším - užít si ho. Klidně dělat věci co se osobně "nenosí", ale co vás naplňují. A hlavně hrát, s chutí a bez strachu. Naučit se rány dávat, ale i přijímat.
Taktika je velmi důležitá, ale jenom řešení taktiky by nestačilo.
Nejdůležitější - a to se vracíme k druhé větě této odpovědi - je vydržet. A jen ten, kdo má šachy opravdu rád a hlavně ten vztah neničí nesmyslným drilem, vydrží.
4. Nevynecháme ani začínajúcich hráčov. Čo by ste odporučili začiatočníkom či mierne pokročilým, aby sa zlepšili na úroveň kandidát majstra?
Platí podobně jako u předcházející odpovědi. Ono je to totiž úplně stejné. Pokud jste mírně pokročilý a šachy vás ohromně baví, pak se cesta najde snadno.
Nicméně proč hodně šachistů po turnaji znejistí, najednou tam není ta lehkost a touha. Protože měli nezdravé očekávání + nechají na sebe působit nepříjemné vnější i vnitřní vlivy. Většinou to tak je. Člověk by rád hned hrál dobré šachy. O to důležitější je vytrvat na své cestě.
Proto doporučuji všem začátečníkům a mírně pokročilým, aby si před každým tréninkem, partií, sami sobě řekli, že cesta je dlouhá. A je třeba se plně soustředit na to, co mohu udělat právě dnes. Ten dnešní krok je nejdůležitější.
Už jsem zažil desítky a desítky šachistů, kteří pln elánu začali trénovat. Ano, hodinu taktiku, hodinu strategii, pak hodinu koncovky. Každý den. Vydrželo jim to většinou 14 dní. Pak skončili. Proč?
Protože tak to nefunguje. Přestože měli šachy rádi a třeba už to byli zkušení hráči. Zde se spálí kde kdo. Ani já bych nyní nevydržel takový trénink, pokud bych se chtěl vrátit k praktickému šachu.
Víte jak bych začal? Pěkně polehoučku pomaloučku. Udělal bych si to správné pohodlí
a začal bych si šachy užívat. Asi víte čí partie bych si přehrával
Prostě bych si to užíval. Nesměl by chybět hrnek s kávou, oblíbený stůl, hezký výhled. Ty tréninky by prostě byly, hmmm, jak to napsat... fascinující a nevadilo by mi, vůbec, že to není z nějakého trenérského hlediska dobré. Užíval bych si to, jak si někdo užívá dovolenou u moře. Mě by to totiž přitahovalo, pomalu ale jistě k šachovému tréninku. A časem bych mohl přidávat více a více. Ty "šachové plíce" by se zvětšovaly a dýchalo by se lépe a lépe.
5. Teraz prejdeme trochu ku šachovej literatúre. Ktoré šachové knihy by mal prečítať si začiatočník, a ktoré pokročilý hráč?
To je těžká otázka, protože dneska se už ani moc knihy nečtou
Spousta silných šachistů zná minimum knih. Jsou databáze, videa atd.
Pokud má někdo vztah ke knihám, pak bych začátečníkům doporučil knihu od Zmatlíky a Loumy šachista začátečník + základy šachu od Capy a pro děti šachový slabikář od Jiřího Veselého.
Pro pokročilého hráče pak nějaké dobré knihy o strategii. Můj systém od Nimcoviče, knihy od Capy, Aljechina. Určitě Rubinsteina od Razuaveva. Je toho moc a moc.
6. Vo svojej bohatej veľmajstrovskej kariére sa stretávate so silnými veľmajstrami. S akými šachistami zo širšej šachovej špičky ste sa stretli? Ktorých silných veľmajstrov sa podarilo Vám poraziť?
Díky Bohu jsem hodně silných velmistrů mohl vidět na vlastní oči. Některé hodně z blízka, třeba Carlsena, Ananda atd.
Upřímně, já jsem nikdy nebyl silný velmistr. Možná jednu dobu nadprůměrný. Proto jsem nikoho silného neporazil. Pár hráčů +2600. V rapidu se mi podařilo porazit Davida Navaru.
7. Boli ste viackrát členom reprezentácie Českej republiky. Na ktorú reprezentačnú akciu si najradšej spomínate? Uhrali ste tam nejaké zaujímavé výsledky?
Byl jsem na jedné Olympiádě a na jednom ME (družstev) + nějaké MITROPY. Takže toho moc nebylo
Ale jsem velmi spokojený. Protože dostat se do repre a hrát tam není jen tak.
Určitě na Olympiádu v Turíně 2006. To byla paráda. Natočil jsem nedávno o tom jedno video. Byli jsme 11. což je zatím nejlepší výsledek historie ČR.
8. Ste už uznávaným šachovým trénerom, ktorý sa neustále vzdeláva v tejto oblasti. Aké vlastnosti by mal mať ideálny šachový tréner?
Na prvním místě je samozřejmě láska k šachu.
Dále hodně záleží, ba klíčové je, koho trénujete. Musíte poznat osobnost svého svěřence. Poznat jeho duši. Protože od toho se všechno odvíjí. Hlavně pak pokud trénujete dítě.
Klíčové také je, co váš svěřenec od šachů očekává a co chce. (Ne každý se chce stát MS, nebo docílit ratingu 2800.)
Trenér by měl předávat na svěřence "energii", hlavně tedy šachovou
Pokud po tréninku s trenérem máte chuť na šachy, trenér vás "nakopne", pak je to OK. Pokud je to ale naopak, pak je to špatně.
Dále bych trenérům doporučil, aby se často podívali také na sebe. Nejlépe do zrcadla a stejně jak jsou kritičtí ke svým svěřencům, by měli být k sobě. Trenér co si myslí, že je "nejchytřejší", by si měl denně to pomyslné zrcadlo pořádně leštit.
"Co dělám špatně" a "jak to dělat lépe" je klíčové také pro trenéra. Obecné návody často nefungují. Šachisté jsou obecně velmi individuální osobnosti, naprosto nepopsatelné povrchním hodnocením.
A tak, abych to už ukončil, je to nikdy nekončící cesta. Poznávání sebe a svých svěřenců.
9. Prejdime ku šachovým otvoreniam. Myslíte si, že otvorenia by mali študovať aj slabší hráči? Aké otvorenia by mal ovládať každý šachista? Ktoré šachové otvorenie je podľa Vás dnes najsolídnejšie?
Ano, určitě ano, ale svým způsobem. Tedy základy, vývin figur - faktor času, schování krále, pojem centrum atd atd. Pak tedy vybrané partie atd atd.
Myslím si, že není nějaké jedno zahájení, co by všichni měli umět. Spíše obecné zásady a nejenom je umět napsat, ale hlavně použít
Nejsolidnější je to, které vám přináší pocit jistoty a bezpečí. Pro mě OSOBNĚ je to 1.Jf3! a černými asi dámský gambit.
10. Michail Botvinnik tvrdil, že v šachu rozhoduje o úspechu talent, charakter, zdravie a usilovnosť. Ktorá z týchto vlastností je podľa Vás najdôležitejšia, aby sa dosiahol nejaký ten šachový úspech?
Záleží na jednotlivci. Pokud bych to měl vzít OBECNĚ, pak asi charakter.
11. Na záver otázka o šachových snoch Roberta Cveka. Máte ešte nejaké šachové sny? Kde sa vidíte šachovo o 10 rokov? Budete už len trénovať?
Samozřejmě mám, ale nejsou spojené s praktickou hrou. Možná se někdy znovu objeví (praktická hra), ale nyní nikoliv. Nebo jinak,určitě se objeví, ale zatím je to "neznámá za oponou".
10 let je děsivě dlouhá doba. To vůbec nevím a upřímně ani nechci vědět
Chtěl bych jediné, abych měl rád šachy stejně jako teď a abych ostatním předával a ukazoval ten ohromný a báječný svět 64 polí.
Kamil Mihálik