Apetence značí touhu něco vykonat nebo touhu po něčem. Jinými slovy je to vyjádření toho, že člověk je něčím nebo někým přitahován. Konflikt dvou apetencí nastává tehdy, když se musíme rozhodovat mezi dvěma či více možnostmi, přitom každá z nabízejících se možností je pro nás stejně atraktivní a žádné z nich nedáváme přednost před ostatními. S tímto druhem konfliktu máme všichni vlastní zkušenost. Není totiž možné projít životem, aniž bychom nemuseli dát něčemu přednost na úkor něčeho jiného. Někdy je takové rozhodování snadné, protože v průběhu let dochází k změnám priorit a my se prostě rozhodneme na základě aktuálních hodnot. Někdy je takové rozhodování naopak bolestivější, protože změn nedoznaly naše priority, ale naše možnosti vinou školních, rodinných či pracovních povinností. Obecně však konflikt dvou pozitivních možností k životu patří, protože máme mnohem více zájmů a přání, než nám naše možnosti dovolují. To je samo o sobě živnou půdou pro vznik konfliktu. Člověka máloco bolí víc než to, když se musí vzdát nějakého svého snu.

Vřele doporučuji všem si přečíst tento blog: ZDE . Autorka zde vzpomíná na pana Vratislava Horu, na geniálního trenéra.

Pro některé šachisty je obtížné vyrovnat se s poklesem výkonnosti vlivem stárnutí. Z hlediska sportovní a vrcholové výkonnosti jsou šachy přívětivější než jiné sporty. Dají se na vysoké úrovni hrát i ve věku, který by u jiných sportů nepřipadal v úvahu. Není to však zadarmo, protože ukončení kariéry může být pro šachistu více bolestivé. 

Děkujeme za zaslání tohoto videa díky kterému máme možnost shlédnout skoro celou přednášku GM Roberta Cveka na téma s názvem "Psychika mladého šachisty". 

Začnu hned šokem, rozjedeme to pořádně. Tvrdím, že většina, lépe řečeno drtivá většina z vás, co čtete tyto řádky se mohou o dost šachově zlepšit, bez toho aby udělali jediný tah na šachovnici (toto platí z 99% pro tzv. starší šachisty, tedy dejme tomu 20+). Nene, nemyslím žádné řešení na slepo, nebo šachovnici na monitoru. Myslím to tak, že vůbec nebudete trénovat šachy.